Zobrazují se příspěvky se štítkemMoučníky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMoučníky. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 7. června 2018

TA NEJ BUBLANINA Z PIŠKOTOVÉHO TĚSTA - A MOJE VZPOMÍNKY NEJEN NA BABIČKU SOŇU



Třešeň byla jedním z prvních stromů, na který jsem kdy vylezla. 
Ten úplně první byl MIGO, smuteční buk na zahradě liberecké Lesní správy,
 kam jsme jako děti lezly dírou v plotě. MIGO dostal jméno od mojí mámy a jejích dvou sestřiček, protože když byly malé, trávily v jeho větvích hodně času a byl jim tudíž blízký. Později vyrostly a buk vyměnily za trampování, hlavně po Jizerkách,
 až do toho osudného dne, kdy dvě z nich nasedly do auta, odjely a už se nikdy nevrátily... Babička pak měla zahradu plnou kytek, se kterýma chodila "za holkama" na hřbitov. Později jsme do zahrady vtrhli my, já a brácha, a ještě o pár let později 
mladší sestra. V zimě tehdy ještě býval sníh a mohli jsme tedy sáňkovat a lyžovat i na zahradě. Jen se muselo dávat pozor na babiččiny záhonky, kde pod sněhem odpočívaly kosatce a zakrslé čínské karafiáty. Kvůli záhonkům jsem se na lyžích naučila zatáčet jen doprava :) V létě jsme chodili na stráň za domem, pálili ohníčky, dělali si nosy 
ze zelených vrtulek javoru, houpali se na dlouhých větvích MIGA a... začátkem léta 
trhali třešně.

Babička už tu dávno není, a bohužel už ani máma ani MIGO, ale vždycky 
když lezu po třešni u nás na chalupě a trhám úrodu do košíku, tak si 
na tu svoji první třešeň vzpomenu :)

Bublaninu díky tomu miluju už od dětství, a prostě úplně ta nejlepší je 
z piškotového těsta. A že dovnitř patří třešně i s peckama, to je přece jasný. 
Protože ta správná bublanina se jí venku na zahradě a peckama se závodí 
ve střelbě do dálky :)) (a taky vám vypeckované třešně neobarví 
to krásně žluté piškotové těsto). 








Suroviny 

na nižší bublaninu na velký plech -
pokud byste chtěli bublaninu v pekáči jako je dole na obrázku,
 snižte množství ingrediencí o třetinu.

 

6 vajec
250 g pískového cukru
150 ml oleje (nejlépe slunečnicového)
150 ml vody
300 g hladké mouky
1 vanilkový cukr
1 prášek do pečiva 
třešně 
(nebo libovolné jiné čerstvé ovoce;
 meruňky, borůvky apod.)







Postup:

 

  • Žloutky oddělíme od bílků, smícháme s pískovým a vanilkovým cukrem a společně vyšleháme do pěny (nejlépe v robotu).


    Přilijeme olej a vodu a dobře promícháme. 


  • Do hladké mouky vsypeme prášek do pečiva, promícháme a přes sítko přisypeme ke žloutkovo cukrovému základu. Vše dobře promícháme.

      

  • Z bílků ušleháme pevný sníh a jen zlehka zamícháme do těsta. Pokud máte rádi dvoubarevnou bublaninu, v tomto okamžiku odeberte část hotového těsta a obarvěte ji kakaem na pečení (přisypávejte je opatrně přes sítko, protože jinak by vám mohlo v těstě nadělat hrudky). 

     

    Zapneme troubu na 180°C. 

      

  • Pekáček vyložíme pečícím papírem (nebo vymažeme máslem a vysypeme moukou), vlijeme těsto, poklademe omytými třešněmi a vložíme do trouby.

     

     

     

     

    Pečeme přibližně 30  minut, přesný čas určíme vpíchnutím špejle doprostřed moučníku, pokud je po vytažení suchá a čistá, máme hotovo.

     

    Hotovou bublaninu necháme zchladnout a pocukrujeme moučkovým cukrem. Vychutnáváme nejlépe na zahradě, kde najdeme nejvíc vhodných cílů :))







     Běžím balit k moři, za pár dní odjíždím, 
    a vy si užívejte krásné slunečné dny! :)

     


 

středa 13. prosince 2017

DĚSNĚ RYCHLÁ ČOKOLÁDA S CHILLI, KANDOVANÝM OVOCEM A OŘÍŠKY :))



Protože netuším, jestli sem ještě do Vánoc stihnu napsat nějaký plnohodnotný příspěvek, dnes vám přináším (no, přináším nebude úplně ten správnej výraz, spíš trochu rozmazaně běžím okolo s hlavou plnou příprav na dcery maturitní ples, za mnou vlaje přibližně dvoumetrový seznam věcí, které se musejí nakoupit, upéct, uvařit, zabalit a podobně, takže v podstatě jen pro-bí-hám okolo přibližně druhou kosmickou rychlostí) - na chvilku tedy trochu přibržďuju a pootevřenými dveřmi téhle imaginární kuchyně vám sem vhazuju jeden rychlorecept.
Nevím, jak jste na tom s pečením vánočního cukroví vy, možná si (poněkud konzervativně) každý rok jedete to stejné kolečko rohlíčky - linecké - perníčky - pracny a jste spokojení, v tom případě mě klidně ignorujte... Já mám zvídavou duši a ADHD, což mě jaksi pořád žene kamsi dopředu a výš. Moje rodina má ráda své jisté (manžel mě vždy nezapomene upozornit, že bych měla být ráda, protože jinak by mě už dávno vyměnil :))) ale já si každý rok v tom předvánočním sprintu neodpustím užít aspoň jedno malé kuchtící experimentování. Vloni to bylo kváskové panettone a crinkles, oboje mimochodem výborné!, letos se chystám na kváskovou vánočku (generálku už mám za sebou a byla fakt skvělá), no, a taky mi nějak nedala spát představa čokolády s chilli....  Pár pokusů už mám mám za sebou, takže pokud neradi pečete nebo nestíháte, nebo prostě jen rádi zkoušíte nové věci, pojďte do toho a tenhle recept určitě vyzkoušejte :) 





A jak tedy na to? 

 

Suroviny:

 

kvalitní čokoláda podle vašeho vkusu
bílá nebo tmavá - nebo obě :))
chilli - množství i druh podle chuti
 (prášek nebo čerstvé, v bílé verzi je použité
 sušené habanero yellow z vlastní produkce)
mandle, různé druhy oříšků, 
hrozinky, kandované a sušené ovoce na ozdobení


Postup:

 

Připravíme si ořechy a ovoce, které pokrájíme na menší kousky. 
Čokoládu rozlámeme na dílky a rozpustíme nad vodní párou (do hrnce napustíme vodu a přivedeme k varu, na něj položíme druhý hrnec a v něm za stálého míchání rozpouštíme čokoládu). Přidáme chilli podle vlastní chuti.
Připravíme si pečící papír, na který po rozpuštění čokolády lžičkou tvarujeme placičky. Okamžitě zdobíme. Necháme ztuhnout, pokud jsme nedočkaví, vložíme do lednice nebo mrazáku. Hotové placičky uchováváme nejlépe v lednici.  
 (Tam je možná nikdo nenajde :)))


 

Poznámka nakonec: 


Možná jste ale taky zvídaví a raději byste vyrobili čokoládu svoji, od základu vlastní.
 V tom případě vás určitě bude zajímat tenhle odkaz, kde o výrobě domácí čokolády najdete všechno (a také si tu můžete vše potřebné objednat). 
Já asi neodolám a vyzkouším to :)) 


 A pokud byste měli chuť vyzkoušet další netradiční cukroví, vyzkoušejte třeba i kandované pomeranče v čokoládě...






Vhod by vám možná přišel i recept na domácí baileys.






A jestli už sladké nemůžete ani vidět, třeba vás potěším aspoň tímhle receptem na kroupového kubu se slaninou :)  






Přeju krásné Vánoce! :)
(A už jsem zase fuč.... ;))




středa 19. dubna 2017

CUKR S FIALKAMI A JEŠTĚ PIŠKOTOVÁ ROLÁDA SE ŠLEHAČKOU A FIALKOVÝM CUKREM


 Po krátkém jaru přišlo ještě kratší léto. Aspoň mně to tak přijde, ačkoli podle kalendáře je už půlka dubna.  Venku je to jak vystřižené z postapo románu od Roberta Merleho, fičí severní vítr, z nebe se valí střídavě déšť a sníh, člověk by málem hledal Geigerův počítač; a ráno jsem už zas škrábala zamrzlé okno od auta.... V podobné slotě má člověk jen několik málo možností: obalit se kožichem a zalézt zpátky do nory, nebo si dát něco antidepresiv, ať už ve formě alkoholu, adrenalinu či návykové společnosti blízkého člověka.... Nebo se vykašlat na to, co se děje za okny, i kdyby tam padaly věci tak podivné, že se vám o nich nezdálo ani v těch nejdivočejších snech, a ponořit se do činností, které vás těší.... Možná že stejně jako já patříte do oné zvláštní skupiny šílenců, pro něž je tím největším štěstím zalézt do kuchyně a vařit a péci až do padnutí; vaši nechápaví partneři vás pak často nacházejí v oblaku moučného prachu, špinavé, zaprášené, ale šťastné jak blechy (ačkoli nechápu, proč jsou blechy šťastné). Pokud ano, máte vystaráno: Pojďte se se mnou zavřít do kuchyně, a také si doma vyrobte své vlastní malé jaro, pomocí tohohle úžasně barevného a voňavého ANTIDEPRESIVNÍHO

CUKRu S FIALKAMI






 A jak tedy na to? 

 

několik hrstí fialek z vlastního zdroje
 cukr krupice podle vlastního uvážení
Fialkové lístky otrháme a pár pulsy mixéru
rozmixujeme s cukrem.

Necháme mírně proschnout 
a nasypeme do uzavíratelné sklenice.

Používáme všude, kde vynikne barevný fialový cukr, 
  například na makronky, zmrzlinu,zdobení 
ovocných a jiných pohárů, do náplní moučníků.







Cukr s fialkami jsem musela hned vyzkoušet 
a tak vznikla tahle:




PIŠKOTOVÁ ROLÁDA 

SE ŠLEHAČKOU

A FIALKOVÝM CUKREM




Tenhle recept je první ze série jednoduchých receptů 
"PRO BARUNKU"
(určeno pro všechny nesmělé kuchařské začátečníky :) 










Suroviny:



  6 vajec
6 vrchovatých lžic hladké mouky
6 lžic cukru krupice


2 kelímky šlehačky na šlehání 
(nejlépe 40%)
cukr moučka podle chuti    



Postup:



Vejce rozklepneme a oddělíme bílky od žloutků.
Z bílků ušleháme pevný sníh.

Do sněhu opatrně a pomalu postupně zamícháme 
po jednom žloutky, cukr a mouku.

Přidáme dvě vrchovaté lžíce prosátého Holandského kakaa.


Vše opatrně promícháme a nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. 


Pečeme v troubě vyhřáté na 175°C asi 20 minut.


Plech s roládou vyndáme z trouby
počkáme až trochu zchladne
 a i s pečícím papírem stočíme do rolády.


Necháme úplně vystydnout.


Šlehačku ušleháme do tuha.
 Pozor na přešlehání, jakmile se ve šlehačce začnou
 "dělat kousky", povedlo se nám nechtěně vyrobit domácí máslo :)))


Do ušlehané šlehačky zamícháme
 moučkový cukr a cukr s fialkami.


Vychladlou roládu rozvineme, 
potřeme šlehačkou, znovu zavineme.


Zabalíme do alobalu a dáme do ledničky 
aspoň na hodinu rozležet a ztuhnout.


Hotovou roládu ozdobíme květy fialek :)

Tip navíc: Zaměňte šlehačku za tvarohovou náplň (třeba z domácího tvarohu z tibetské kefírové houby a přelijte čokoládovou polevou, získáte roládu Míša).






          Fialka není jen krásná, je i zdravá...
Chcete o ní vědět víc? 
Dočtete se tady :)  


 

čtvrtek 2. února 2017

KVÁSKOVÉ VDOLKY S DOMÁCÍMI ŠVESTKOVÝMI POVIDLY ANEB LÉK NA ZIMNÍ TRUDOMYSLNOST




 Milé děti! Myslím, že mě všichni dobře znáte. 
A tak už jistě tušíte, že jsem tu dnes proto, abych zaútočila na vaše novoroční předsevzetí.  Jistě jste momentálně plni odhodlání, že ty vánoční kila prostě shodíte, před očima vizi detoxikace, cvičení, hubnutí, na internetu už jste prošmejdili všechny možné diety, v lednici máte jen květák a čtyři žampiony... Tak v tomhle vás prostě nemůžu nechat, uznejte. Z podobných věcí si totiž uženete maximálně raně únorovu trudomyslnost. A co potom s vámi, že.... A od toho jsem tady jááá, abych vás trochu rozveselila a hlavně inspirovala, co byste měli provést s tím načatým medvědem... ééé, vlastně rokem. Hubnutí si prostě nechte na březen, až ze země začnou lézt všechny ty zdravé zelené věci. Ale abychom se toho března ve zdraví dožili, musíme se co? Musíme se trochu rozveselit! A to se vám nepovede, když budete večer okusovat celerovou lodyhu. Radši se pojďte ještě trochu preventivně zakulatit, abyste vydrželi veselí až do března :)  .... Tu máte recept, neváhejte...


Ale teď vážně: 

 O čem že to tu mluvíme?

 
Spousta z vás už nějakou dobu peče z kvásku chleba...
 Občas se ale stane, že vám kvásek zbyde, co potom s ním?
 Po internetu koluje recept třeba na kváskové lívance, můžete zkusit kváskovou vánočku nebo panettone podle Maškrtnice... Mě ale honila mlsná na něco jiného: naše oblíbené vdolky. Ve špajzu se ještě pořád hrdinně skví armáda sklenic se švestkovými povidly od loňska (možná i předloňska), v lednici mi tibetská kefírová houba vyrábí kefír a tím pádem základ na domácí tvaroh, tak hurá do toho! 
Časově je tenhle recept rozložen na dejme tomu vdolky k víkendové večeři. 
Začněte okolo 9. ráno, a přibližně v 16 - 18 budete mít hotovo :)


 

A jak tedy na to?

 

Suroviny:


2 polévkové lžíce 
pšeničného nebo žitného kvásku
250 ml mléka
1 vejce
1 žloutek
420 g hladké mouky
 (nebo 200g hladké špaldové a 220 g hladké pšeničné)
2 polévkové lžíce rozpuštěného vlažného másla
1 - 3 polévkové lžíce cukru
povidla a tvaroh k podávání 





Postup:


  • Kvásek smícháme s 250 ml vlažného mléka a 200g mouky. Zakryjeme utěrkou a necháme 2 hodiny stát při pokojové teplotě na kychyňské lince. 
  •   
  • Přidáme rozpuštěné máslo, cukr, zbytek mouky, vejce a žloutek a vypracujeme hladké těsto, které se nechytá stěn nádoby. Zakryjeme utěrkou a necháme kynout, dokud nenabyde přibližně o třetinu (cca 5-7 hodin podle výkonnosti kvásku). 
  •  
  • Pracovní plochu potřeme olejem nebo máslem a tvarujeme malé kuličky o váze cca 50 g, které posléze zploštíme dlaní a uprostřed každé vytlačíme důlek (preventivní opatření proti zatékání povidel do rukávu:))).
  •  
  • Ve hlubší pánvi nebo hrnci rozpálíme cca 3 cm vysokou vrstvu oleje a vkládáme vdolky. Po vložení do oleje teplotu snížíme a smažíme zvolna (aby se upekly i uvnitř) po obou stranách dozlatova.
  •  
  • Hotové odložíme na papírovou utěrku, aby se zbavily přebytečného oleje.
  •  
  • Mažeme domácími povidly (švestkovými nebo hruškovými) a zdobíme sladkým tvarohem nebo šlehačkou. Nebo je jen obalíme ve skořicovém cukru.
    Z tohoto množství surovin se vám na konci vykutálí cca 15 vdolků.



    No já vím, zase nezhubnete :))) 
    A jak se mám? Radši se neptejte, musela bych se přiznat, že jsem za zimu zhubla 4 kg a cítím se teď SKVĚLE! Jenže to byste pak třeba nechtěli vyzkoušet tyhle vdolky... A to by byla FAKT škoda! 
    Tak dobrou chuť a netrudomyslněte :)


pátek 22. července 2016

DOMÁCÍ VANILKOVÁ ZMRZLINA S MANDLOVÝM GRILIÁŠEM A ŠLEHAČKOU ANEB MOJE CESTOVÁNÍ V ČASE


Tak se přiznejte: Jakou máte nejradši? 
Já nemusím přemýšlet dlouho, odpověď je prostá: 
Vanilkovou...


A už se přenáším v čase, do jedné konkrétní cukrárny v Liberci v Pražské ulici,
kam jsme po škole chodili na griliášový pohár. Dodnes si pamatuju, že stál 3,60 Kčs 
a spojení vanilkové zmrzliny, griliáše a poctivé šlehačky pro mě byla ta nejúžasnější zmrzlinová symfonie. Osudová... 


Celé se to odehrálo už tak dávno, kdysi v minulém tisíciletí; možná jsme pak šli do kina, okolo dnes už zbouraného obchodního domu Ještěd, na nějakou Mayovku
 a houpali se tam na dřevěných rozvrzaných sedačkách - třeba v kině Sofia, které už dávno odnesl čas. Na jeho místě teď sviští auta po dálnici, cukrárna existuje už taky jen v mých vzpomínkách, ale ten griliášový pohár, který mě aspoň na chvilku přenese zpátky do dětství, ten si teď už umím udělat sama. Tak pojďme na to :)



DOMÁCÍ VANILKOVÁ ZMRZLINA  


Na cca 1 litr domácí zmrzliny 
potřebujete:

6 žloutků ze spolehlivého zdroje
120 g moučkového cukru
400 ml plnotučného mléka
500 ml šlehačky 33 %
1 vanilkový lusk


 Mléko nalijeme do hrnce. Vanilkový lusk rozřízneme a tahem nože naplocho z něj vymáčkneme semínka. Semínka i lusk vložíme do mléka a za občasného míchání společně pomalu přivedeme k varu (raději hlídejte, aby se mléko nepřipálilo). 
Hotový "vanilkový vývar" odstavíme z plotýnky a necháme zchladnout.

Mezitím co mléko chladne, v misce metličkou (nebo za pomoci robota)
 vyšleháme do pěny žloutky s cukrem.   
 
Jakmile je mléko zchladlé natolik, že v něm udržíte prst
(pro perfekcionisty uvádím, že je to cca 40°c, pokud tedy nejste masochisti) proceďte jej přes sítko (v případě, že vám nevadí vanilková zrníčka ve zmrzlině, pokud ano, přeceďte přes čistou utěrku nebo třeba přes netkanou textilii, ale ošidíte se tím o chuť a příjemné praskání vanilkových semínek mezi zuby), nalijte do čistého hrnce, přidejte směs žloutků s cukrem, metličkou promíchejte a pak pomalu a za stálého míchání
 (teď už vařečkou, aby vám nevznikla pěna) pomalu zahřívejte, až směs trochu zhoustne do konzistence řidšího pudinku (cca 10 minut). Míchání nesmíte odbýt, jinak se vám žloutky srazí a vznikne podivná mléčná polévka se žloutkovými mininočky (humor, samozřejmě, ve skutečnosti to jednoho dost naštve). Odstavte
 z plotny a nechejte mírně zchladnout. Přilijte šlehačku a důkladně promíchejte.
 Vložte do ledničky.
 

Vychladlou směs nalijte do zmrzlinovače - nebo do misky 
a vložte do mrazáku, kde bude tuhnout nejlépe přes noc (během tuhnutí zmrzlinu občas vidličkou trochu načechrejte).


 K dokonalosti nám schází ještě


 DOMÁCÍ MANDLOVÝ GRILIÁŠ


a na ten potřebujete:


100 g pískového cukru
100 g mandlí ve slupce nebo loupaných


A jak na to? 

 
Neloupané mandle vhodíme do vroucí vody, necháme vzkypět a odstavíme.
 Po pár minutách slijeme vodu přes sítko, počkáme až mandle mírně zchladnou a odstraníme slupky. Vyloupané mandle vysušíme dosucha.

Suchou pánev rozpálíme a vsypeme mandle, necháme chvilku opražit. Na opražené mandle nasypeme 100 g pískového cukru, stáhneme mírně teplotu a pod přísným dohledem (a tím nemyslím statného ošetřovatele, ale vás samých) necháme za stálého míchání rozpustit. Cukr musí nabýt tmavě zlatého odstínu, a opravdu dávejte pozor, protože se zpočátku dlooouze nic neděje.... až náhle, přesně v okamžiku, kdy se začnete trochu nudit a rozhodnete se aspoň umýt ten hrnek od ranního kafe, ten poťouchlík karamel zčerná a zhořkne, a to jistě nechcete.


Hotovou tmavě zlatou směs nalijte na alobal, který jste potřeli tenkou vrstvou oleje (aby se karamel nepřilepil). V tomto okamžiku buďte hodně opatrní, protože ukápne-li vám karamel na bosou nohu, propálí se skrz ni; a vzápětí ještě třemi patry pod vámi. A taky odolejte pokušení v této fázi ochutnávat, karamel je opravdu hodně horký.


Po úplném vychladnutí rozlámeme hmotu na větší kusy a ty následně roztlučeme nadrobno v hmoždíři (chceme-li posílit ramena), nebo lépe podrtíme pár pulzy kuchyňského mixéru. 


Bonus navíc: 


Jestli se vám připekl karamel k hrnci a vařečce, nalijte do hrnce trochu vodu, přihoďte i dotyčnou vařečku a vařte tak dlouho, dokud se karamel nerozvaří do tekuté podoby karamelového topingu (nebo vařečkové polévky :))  




Hotovou zmrzlinu vyndejte z mrazáku pár minut před servírováním a nechejte povolit. Lžící namočenou v horké vodě (pro hladký a dokonalý tvar) vykrajujte kopečky, naskládejte do misek. Na dno můžete rozdrobit pár sušenek, třeba karamelových, značky Lotus. Přidejte poctivě ušlehanou šlehačku (koukejte zahodit tu šlehačku 
ve spreji, ale OKAMŽITĚ!), posypejte grilášem, polijte karamelovým topingem... Možná i vy budete cestovat v čase :)




Už musím běžet, aby mi neroztála zmrzlina :)))