úterý 1. listopadu 2016

DOMÁCÍ RAKYTNÍKOVÝ SIRUP ZA STUDENA, MED S RAKYTNÍKEM, RAKYTNÍKOVÝ ČAJ, RAKYTNÍKOVÝ OLEJ


Čaj, sirup a med z rakytníku


Předminulý víkend byl ve znamení chalupy. Už jsem tu zmínila lásku, kterou můj manžel chová ke stromům, jež vysadili jeho předkové. O tyhle stromy pečuje s něžným dojetím, seká okolo nich trávu, prořezává je a následnou bohatou úrodu se snaží využít do poslední šťopičky či jadýrka. Občas ho podezírám, že s těmi stromy i mluví. Každopádně v posledních týdnech na naší chalupě trávil mnoho času, protože je letos "jablečný rok", což obnáší, že se jablky obalilo všech našich OSM jabloní. Můj drahý je šťasten, konečně může....... MOŠTOVAT. Takže jsme ho několik víkendů skoro neviděly, protože osamocen na chalupě bez signálu ŠŤASTNĚ vyrábí  skvělý domácí mošt. (Abyste to pochopili, on nás tam u toho moštování nechce. Pračlověk nejspíš odcházel na lov, když si chtěl užít ticha a samoty, můj muž ujíždí na chalupu, kde moštuje nebo se na dlouhé hodiny zavírá do dílny, kde vyrábí vysoce praktické pomůcky do domácnosti, jako například ozdobný nástěnný věšáček na hasák a pod.)




Před týdnem se mu asi přece jen zastesklo, a pod slibem, že kvůli nám zatopí, nás vylákal na chalupu s sebou. Jak jde totiž o podzimní a zimní výpravy na chalupu, vedeme spolu pravidelné letité debaty na téma KDE JE TA HOLKA DO NEPOHODY, CO SI JI VZAL, POCIT TEPLA SE DÁ OVLÁDAT VŮLÍ, nebo CHLAPI SI ŽENSKÝ BEROU DO CHALUPY JEN Z LÍTOSTI, PROTOŽE V DŮSLEDKU EVOLUCE PŘIŠLY O SRST. Prostě a jasně, máme takové to klasické manželství, ve kterém se žena choulí na gauči ve svetru a teplých ponožkách, zabalená do tlusté deky, zatímco muž chodí okolo v kraťasech a bez trička, odmítá topit a stěžuje si, že se to vedro nedá vydržet. Jediné, co mu neprošlo, je otevřené okno, tenhle pokus jsem hbitě zmařila upozorněním, že venku je větší vedro než uvnitř (venku bylo asi 11°C). Stejně ho už celé roky podezírám, že ten teploměr, co mi s ním vždycky ostentativně mává před obličejem jako hmatatelným důkazem, že už mi prostě MUSÍ být teplo, je jen atrapa teploměru s namalovanou rtutí, která končí na 23°C .
Naše rozhovory většinou probíhají kdesi na úrovni pubertálního pošťuchování, ale pochopte, jsme spolu už přes dvacet let a je to tedy složité, uf. Večer jsme se s dcerou slezly ve spojených spacácích a vedly zapálené hovory o požáru Národního divadla :)))



 
Ráno bylo mlhavé, ale to nadšenému fotografovi nevadí, hlavně takovému, 
který vlastní makroobjektiv. Takže jsem vypila kafe zabalená ve spacáku, pak vklouzla do oděvů, které jsem si ve spacáku předehřála (neznám nic studenějšího, než je oblečení vykazující příznaky rigoru mortis :))) navlékla jsem zimní bundu a vyrazila fotit.... A hned u vrat mě zastavila perličková nádhera: slunce s zívlo a svými paprsky ozářilo z mlhy navlečené korálky na pavučině, třpytivá krása, nad kterou jsem strávila snad půl hodiny. Pak jsem se přesunula do zahrady nad minihoubičky, mech, barevnou arónii... A nakonec došla k rakytníku obalenému oranžovými plody, a bylo mi jasné, že mám práci.


Podzimní arónie


Rakytník je rostlina plná vitamínů a stopových prvků, kterými je nabitá 
od zeleně rozcuchané hlavy až po kořínky, takže těmihle dary nehodlám mrhat zase já. Manžel zvesela moštoval (a do toho se mu plést nebudu), tak jsem se vrhla na rakytník. Vy se na něj ale raději nevrhejte, přibližujte se VELICE opatrně, jinak vás ze svého pichlavého objetí bez obětí nepustí...
Více o rakytníku řešetlákovém a jeho léčebných účincích se dočtete například zde.





RAKYTNÍKOVÝ SIRUP

 

 Suroviny


 500 g rakytníkových plodů,
 přebraných a opláchnutých studenou vodou  
750 cukru krupice



Postup

  

  • Plody rakytníku rozmixujeme ponorným mixérem a přecedíme přes sítko. 
  • Získanou šťávu smícháme s cukrem a mícháme do rozpuštění.
  • Plníme do lahví vypařených vroucí vodou.
  • Sirup uchováváme v lednici.  

    



 

Po získání šťávy vám vznikne odpad,
 který mi bylo líto nevyužít. 
A tak jaksi mimoděk vznikl recept

 na

 

 MED S RAKYTNÍKEM

 

 Jak na to? 


  • Odpad po vylisování šťávy (slupky a jadérka) rozprostřeme na pečící papír a vložíme do trouby, kde vše sušíme při 50°C na horkovzduch asi hodinu.
  • Oddělíme uschlé slupičky od jadérek a smícháme se včelím medem. Slupky postupně nasají med a znovu změknou. Skvělé na přidání do teplého čaje nebo jogurtu, případně na zdravé mlsání jen tak.






RAKYTNÍKOVÝ ČAJ



Usušené slupky přesypeme do sklenice a používáme jako ovocný čaj
který můžeme doplnit sušenými rakytníkovými listy a kůrou (oboje obsahuje stejně cenné látky jako plody). 






Chystám se ještě jakkoli zpracovat rakytníková jadérka,
 pokud máte nějaký nápad či zkušenost, napište mi :)


EDIT 2017:


RAKYTNÍKOVÝ OLEJ


Usušené slupky a jadérka vložíme do mixéru a několik vteřin mixujeme, aby se narušila slupka jader. Poté přesypeme do sklenice s víčkem, zalijeme kvalitním olejem (nejlépe bio, lisovaným zastudena, já použila zbytek sezamového), uzavřeme a necháme stát při pokojové teplotě, denně protřepáváme. Po 2 -3 týdnech přecedíme přes plátno. Uchováváme v chladu. Olej lze užívat vnitřně (žaludeční obtíže, střevní obtíže, celkové posílení imunity...) i zevně (na vyrážky, akné, jako kosmetický přípravek na obličej a celé tělo, na jizvy, popraskané rty, opary, proleženiny, popáleniny, hemoroidy a pod.)


  



Z chalupy tentokrát odjíždím trochu míň zmrzlá než obvykle, a k tomu 
plná barevných dojmů (doslova, ruce mám černooranžové od sbírání ořechů a trhání rakytníku), z vlasů jsem si ještě doma lovila úlomky listů, mezi kterými jsem se povalovala ve snaze zachytit mlhavou podzimní atmosféru, již tradičně špinavá kolena od džínů, doma ve vaně zahřívám zmrzlé nohy... A vzpomínám, jak mi kdosi řekl,
 že mívá radost i z těch nejobyčejnějších věcí :) Já to mám úplně stejně.




Žádné komentáře:

Okomentovat