neděle 21. května 2017

BALÍČKY Z GRILU NEBOLI MASO SE ZELENINOU A BRAMBORAMI V ALOBALU PRO BARUNKU


Ahoj Báro :) 

Minule jsem ti přeposlala jednu piškotovou roládu, kterou mě, když jsem byla malá, naučila moje liberecká babička Soňa (ona teda byla Žofie, ale děda ji přejmenoval 
na Soňu). Dneska tu pro tebe zvěčním naše chalupový BALÍČKY...




Tyhle balíčky jsou i pro mě trochu vzpomínka na dětství a takovej ten "teen" věk. Byla jsem jako ty jiná než většina ostatních holek, kočárky, panenky a později kluci mě moc nebrali, četla jsem Vlaštovky a Amazonky od Artura Ransome (pořád doufám, že si je taky někdy přečteš!) foglarovky, mayovky anebo taky knížky od E. T. Setona.
Pak jsem se skamarádila s partou kluků, kteří hltali woodcraft, a s nima prožila dvoje krásný prázdniny (později jsme spolu ještě pokračovali v tanečních, ale to už je jiná kapitola). S těmihle časy je samozřejmě spojený i vaření na ohni, v ohni či popelu.
 S úsměvem vzpomínám třeba na připálenej puding v kotlíku v osadě Montana nedaleko Žerotína, protože mi kamarád Žluťas tak straaaašně dlouho vyřezával vařečku ze smrkový větve. Nebo jak se mnou Jarka jela pro PEPO, abych vůbec rozdělala oheň. Na historku mého táty, jak jeho kamarád na vandru v kotlíku nad ohněm vařil krupicovou kaši tak dlouho,  že mu nakonec přetekla, a tak to vypadalo, že uvařil patník. Na Setonův hrnec, brambory z popela, kuře na rožni. Nebo jen hříbky opečený na klacku. Tyhle balíčky jsou další v řadě, tak je pojďme zachovat pro další generace :)

(Tenhle recept je určen zejména kuchařským začátečníkům.)
  


Na dva balíčky potřebuješ:


dva velké kuřecí nebo vepřové řízky
dvě velké brambory
slaninu (nejlépe anglickou)
zeleninu podle chuti: 
nejlépe různobarevné papriky, cuketu, cibuli, česnek, 
můžeš přidat i uzeninu (třeba nějakou klobásu)

sýr cihla (asi 150 g)
křen podle chuti

čerstvé bylinky - tymián, rozmarýn
(nebo nějaké tvoje oblíbené koření na maso) 

 



Maso očisti (ořež z něj všechny podivné "nitě" a bílé kousky) a nakrájej ho na kostky asi 3 krát 3 cm. Vezmi misku a maso do ní vlož, zalij asi lžící olivového (nebo jiného) oleje a posypej kořením podle svého výběru. Pořádně promíchej, aby se maso obalilo kořením a olejem ze všech stran a odlož ho prozatím někam do chladu. 


Brambory pořádně omyj, vykrájej z nich očka (takový ty divný černý puntíky :)))
 a nakrájej na kolečka o síle cca 3 mm.


Cibuli nakrájej na kolečka, stroužky česneku oloupej a nechej vcelku.


Cuketu omyj a i se slupkou nakrájej na kolečka.


Papriky omyj a vykuchej (vyndej semínka a jádřince), 
 nakrájej na pruhy a pak na čtverečky asi 3 krát 3 cm.



Klobásu nakrájej na kolečka.


Alobal si natrhej nebo nastříhej na větší obdélníky - je lepší použít pro jistotu dvě vrstvy. Pokapej ho trochou olivového oleje. 


A už můžeš začít vrstvit:
Na alobal vyskládej kolečka brambor, mírně je osol a pokračuj v dalších vrstvách: slanina, zelenina, houby, maso. Maso ještě taky osol :)




Balíčky pořádně zabal a polož na grilovací rošt 
(nebo na plech do trouby).






Pomalu peč - aspoň půl hodiny, aby se vše pořádně propeklo. 
Jakmile začnou balíčky vonět, můžeš vyndat jeden "testovací", rozbalit ho (pozor, při otevření vyletí ven pára, tak nenakukuj z moc velké blízkosti!) Když se ti zdá, že je hotovo, můžeš je ještě na chvíli nechat péct rozbalené - na masu se udělá trochu kůrčička.





Mezitím, co se balíčky dopékají, je trocha času na nastrouhání sýra a křenu (pamatuješ jak táta strouhal křen v potápěčských brýlích? :)))) Křen a sýr smíchej a zasypej jimi otevřené balíčky, dokud jsou horké, aby se sýr trochu rozpustil a křen hezky rozvoněl.  






Doufám, že se ti to povedlo :)

Máma ♥

čtvrtek 18. května 2017

KVAŠENÝ ZELNÝ SALÁT S JABLKY A HROZINKAMI ANEB VYCHOVEJTE SI VLASTNÍ ZVIŘÁTKA

Minule jsem vám (jen na FB) předhodila kus flákoty a potěšila tím, doufám, všechny kolegy masožravce. Tentokrát jsem naladěná trochu jinak, maso je fajn, ale skoro stejně jako maso miluju zeleninu na všechny způsoby. Vše souvisí se vším, a když spojíte mou zálibu právě v masu a zelenině, a k tomu si vzpomenete na mou zoo v lednici, nemohlo z toho vyjít nic jiného než tenhle superzdravý, ale přitom skvělý kvašený zelný salát (vhodný třeba právě k nějakému grilovanému masu).

Kvašený zelný salát s jablky a hrozinkami

 
Tentokrát jsem nevyužila služeb žádných ze zviřátek, bydlících v mé lednici, ale vypěstovala si úplně "od mimina" nová. V poslední době se hodně zajímám o tzv. divoké kvašení, tedy nejen o kvásek, droždí, tibi krystaly či zázvorové pivo, ale posouvám se k dalším experimentům, moje kuchyň připomíná už téměř chemickou laboratoř, obsahující sbírku záhadných sklenic s podezřelým obsahem. Můj drahý často do kuchyně vchází s otázkou "a co je zase tohle"? a tuhle dokonce pravil, že raději odjíždí na chalupu, než aby čekal, až se ten podivný obsah sklenice rozhodne vylézt ven a sežrat ho.... Trochu mě ale uklidnilo, že v tomhle opravdu nejsem sama. Před pár dny tu byl na návštěvě kamarád a prožili jsme báječný večer. Podle nás dvou utekl jako voda, a zábava byla víc než jasná: převažovala témata typu: druhy kvásků a kvašení (plus doporučená literatura), pečení chleba (plus praktická ukázka jak se vyklápí chleba z ošatky), panettone a jak na ně (obdržel tři origoš formy na italské panettone), ovocné kvasinky a co se s nimi dá podniknout (plus ochutnávka chleba zadělaného jen vodou ze zkvašených jablek a hrozinek), bavili jsme se úžasně asi tři hodiny a ještě druhý den si posílali sms, že tenhle večer musíme v dohledné době zopakovat. Během tohoto skvělého večera můj drahý zíval jako krokodýl a pak usnul na gauči během rozhovoru o kvasinkách, později mi otevřeně sdělil, že nudnější večer už dlouho nezažil a ať se prý příště scházíme bez něj! :)))


Chléb bez kvasnic či kvásku, zadělaný pouze vodou z fermentovaných jablek a hrozinek


Co mě přivedlo ke kvašení

 

Když pominu babiččiny rychlokvašky z dětství a později před čtyřmi lety kvásek, naplno to u mě propuklo asi předloni, nejprve mléčným kefírem, a zvolna pokračovalo přes tibi krystaly vodního kefíru a ginger beer plants na výrobu domácího zázvorového piva. Vloni v létě jsem si pořídila knihu Síla přírodní fermentace od asi nejznámějšího propagátora kvašení Sandora Katze, a letos rozšířila svou knihovničku o dalších cca 10 cm (tři další knihy o fermentaci). Také často navštěvuju blog  A DÁ SE TO ZKVASIT?, který je plný skvělé inspirace. Mezitím experimentuju dál, například zkouším péct pečivo bez klasických kvasnic a kvásku, právě jen s pomocí tzv. wild yeast (v tomto případě to byla voda ze zkvašeného ovoce). Vy, pokud chcete, můžete vyzkoušet pro začátek aspoň tenhle salát, ke grilovanému masu je jak stvořený a navíc je nabitý supezdravými bakteriemi.... 
Třeba vás taky posunou někam dál :)



Zleva: GBP - zázvorové pivo, ovocné kimchi, jablka a hrozinky, mléčný kefír v kokosovém mléce, mléčný kefír


A jak tedy na to?


Připravte si sklenici s nezúženým hrdlem, kromě specializovaných nádob na kvašení (krásné najdete třeba na Fleru) vám stejně dobře poslouží třeba tahle dóza, původně určená na uchovávání těstovin. Když do ní upěchujete suroviny na kvašení, lze do ní krásně vložit malý talířek na zatížení: mléčné bakterie jsou anaerobní, tedy pracují bez přístupu vzduchu, zatížením vystoupí na povrch šťáva z kvašené zeleniny a zabrání tak případnému napadení obsahu bakteriemi nepřátelskými (moje bujná fantazie si tenhle proces promítá jako meziplanetární válku). Sklenici je nejlepší vypláchnout vařící vodou, aby se sterilizovala, potom dovnitř napěchujte směs ke kvašení a opravdu dobře co nejvíce stlačte, zatižte talířkem nebo čímkoli, co zhruba odpovídá průměru nádoby. Výše uvedená dóza se prodává i s víčkem na uzavření nádoby, které zamezí přístup dotěrným muškám.


Založený zelný salát


A teď už vlastní recept:

mladé zelí (cca 1,2 kg)
30 g mořské nebo himálajské soli
3 jablka (nebo kdoule)
hrst hrozinek chemicky neošetřených
barevný celý pepř
5 bobkových listů

Ze zelí odstraníme vrchní povadlé listy, rozkrojíme je a vykrojíme košťály. Zelí nakrouháme nebo nakrájíme na jemné nudličky. Jablka omyjeme, vykrojíme jádřince a nastrouháme i se slupkou. Vše promícháme a zasypeme solí. Rukama začneme směs promačkávat, až zelí i jablka pustí šťávu. Poté přidáme hrozinky a koření a směs upěchujeme do kvasné nádoby. Povrch zatížíme (např. talířkem) a silně stlačíme, aby šťáva ze směsi vystoupila nad talířek. Pokud je šťávy málo, dolijeme ji vodou se solí (na 1 litr 2 polévkové lžíce). Nádobu necháme stát na teplém místě (mimo slunce) a obsah denně kontrolujeme. Po několika dnech (záleží na okolní teplotě) směs začne kvasit (vytvoří se malé bublinky, vystupující napovrch). Hotovo je za cca 1 - 2 týdny. Pokud by šťáva ubývala, dolijte solný roztok. 
Po cca 1 týdnu začneme ochutnávat, a v okamžiku, kdy se nám zdá, že je zkvašeno, přendáme salát do lednice a můžeme konzumovat. V lednici se proces zpomalí, ale nezastaví, proto je nejlepší salát zkonzumovat co nejdříve (mně vyhovuje kvasit stále dokola malé dávky, novou je možné "naočkovat" dávkou předchozí, čímž celý proces urychlíte.




Takhle vypadá probíhající fermentace



Co dodat?


Na závěr vám jako malý bonus přidám pár tipů na knížky, které se osvědčily mně. A až vám začne taky něco podivného bublat na lince a budete mít pocit, že vás vaše okolí nechápe, klidně se ozvěte, dáme řeč :)))


Literatura: 

Sandor E. Katz: Síla přírodní fermentace 

Karel Machala: Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu

Dunja Gulinová: Kvašené potraviny pro vitalitu a zdraví 
P.S. Omluvte kvalitu některých fotek, proces byl bohužel nafocen zčásti jen mobilem :) 

středa 19. dubna 2017

CUKR S FIALKAMI A JEŠTĚ PIŠKOTOVÁ ROLÁDA SE ŠLEHAČKOU A FIALKOVÝM CUKREM


 Po krátkém jaru přišlo ještě kratší léto. Aspoň mně to tak přijde, ačkoli podle kalendáře je už půlka dubna.  Venku je to jak vystřižené z postapo románu od Roberta Merleho, fičí severní vítr, z nebe se valí střídavě déšť a sníh, člověk by málem hledal Geigerův počítač; a ráno jsem už zas škrábala zamrzlé okno od auta.... V podobné slotě má člověk jen několik málo možností: obalit se kožichem a zalézt zpátky do nory, nebo si dát něco antidepresiv, ať už ve formě alkoholu, adrenalinu či návykové společnosti blízkého člověka.... Nebo se vykašlat na to, co se děje za okny, i kdyby tam padaly věci tak podivné, že se vám o nich nezdálo ani v těch nejdivočejších snech, a ponořit se do činností, které vás těší.... Možná že stejně jako já patříte do oné zvláštní skupiny šílenců, pro něž je tím největším štěstím zalézt do kuchyně a vařit a péci až do padnutí; vaši nechápaví partneři vás pak často nacházejí v oblaku moučného prachu, špinavé, zaprášené, ale šťastné jak blechy (ačkoli nechápu, proč jsou blechy šťastné). Pokud ano, máte vystaráno: Pojďte se se mnou zavřít do kuchyně, a také si doma vyrobte své vlastní malé jaro, pomocí tohohle úžasně barevného a voňavého ANTIDEPRESIVNÍHO

CUKRu S FIALKAMI






 A jak tedy na to? 

 

několik hrstí fialek z vlastního zdroje
 cukr krupice podle vlastního uvážení
Fialkové lístky otrháme a pár pulsy mixéru
rozmixujeme s cukrem.

Necháme mírně proschnout 
a nasypeme do uzavíratelné sklenice.

Používáme všude, kde vynikne barevný fialový cukr, 
  například na makronky, zmrzlinu,zdobení 
ovocných a jiných pohárů, do náplní moučníků.







Cukr s fialkami jsem musela hned vyzkoušet 
a tak vznikla tahle:




PIŠKOTOVÁ ROLÁDA 

SE ŠLEHAČKOU

A FIALKOVÝM CUKREM




Tenhle recept je první ze série jednoduchých receptů 
"PRO BARUNKU"
(určeno pro všechny nesmělé kuchařské začátečníky :) 










Suroviny:



  6 vajec
6 vrchovatých lžic hladké mouky
6 lžic cukru krupice


2 kelímky šlehačky na šlehání 
(nejlépe 40%)
cukr moučka podle chuti    



Postup:



Vejce rozklepneme a oddělíme bílky od žloutků.
Z bílků ušleháme pevný sníh.

Do sněhu opatrně a pomalu postupně zamícháme 
po jednom žloutky, cukr a mouku.

Přidáme dvě vrchovaté lžíce prosátého Holandského kakaa.


Vše opatrně promícháme a nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. 


Pečeme v troubě vyhřáté na 175°C asi 20 minut.


Plech s roládou vyndáme z trouby
počkáme až trochu zchladne
 a i s pečícím papírem stočíme do rolády.


Necháme úplně vystydnout.


Šlehačku ušleháme do tuha.
 Pozor na přešlehání, jakmile se ve šlehačce začnou
 "dělat kousky", povedlo se nám nechtěně vyrobit domácí máslo :)))


Do ušlehané šlehačky zamícháme
 moučkový cukr a cukr s fialkami.


Vychladlou roládu rozvineme, 
potřeme šlehačkou, znovu zavineme.


Zabalíme do alobalu a dáme do ledničky 
aspoň na hodinu rozležet a ztuhnout.


Hotovou roládu ozdobíme květy fialek :)

Tip navíc: Zaměňte šlehačku za tvarohovou náplň (třeba z domácího tvarohu z tibetské kefírové houby a přelijte čokoládovou polevou, získáte roládu Míša).






          Fialka není jen krásná, je i zdravá...
Chcete o ní vědět víc? 
Dočtete se tady :)  


 

úterý 4. dubna 2017

KRKONOŠSKÉ KYSELO Z KVÁSKU


Před časem jsem vás seznámila s mojí ZOO, možná by vás zajímalo, jak se mají moje zviřátka... Proto vám dnes přináším novinky z mojí lednice: S politováním oznamuji, že TIBI krystaly na vodní kefír už nejsou mezi námi. Myslím, že už jsem tu zmínila,
 s jakou nedůvěrou hledí zbytek mojí rodiny na moje nadšení vším novým 
a neokoukaným. Kváskový chleba mi ještě prošel, ale když mi před rokem v důsledku pití domácího kefíru přímo v dekoltu vyrazila podivná vyrážka ve tvaru babočky admirála, proběhla u nás doma tichá revoluce. Nenechali si vysvětlit, že vyrážka bývá reakcí organismu na příliv příznivých bakterií, že až se organismus vyčistí, zmizí
 i babočka. Vyslechla jsem si spoustu nejapných poznámek na téma VETŘELEC
 V NAŠÍ LEDNICI, ZAMOŘENÉ PÁSMO, CHEMICKÉ ZBRANĚ, 
POVOLENÉ ZTRÁTY a MĚKKÉ CÍLE a pak jsem prostě rezignovala a vodního kefíru jsem se vzdala. Stále ještě ovšem chovám kefírovou houbu do mléka, kefír piju potají sama a výrobky z něj ne-ná-pad-ně podsouvám rodině, někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Co si ale už nenechám vzít je žitný kvásek :) Před nedávnem jsem si uvědomila, že domácí chleba už peču skoro čtyři roky, a nejenže mě to pořád nepřestalo bavit, ale naopak stále objevuju další a další možnosti, jak kvásek využít. Dobromila alias Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, kvásek vlastnoručně založený na svátek Dobromily (jméno zaručující kvalitu), opravdu nezklamal. Po roce a něco pořád bublá a kvasí jak se patří, a pokud se mi začalo zdát, že ztrácí svoji sílu, po omlazení se zase rychle vrátil do staré kondice. Díky tomu občas řeším, co s přebytky kvásku. Jednou z možností jsou kváskové vdolky z minula, dnes vám přináším recept 
na Krkonošské kyselo z kvásku.  



 

A JAK TEDY NA TO? 

 

Suroviny:

 

200 g žitného kvásku
1 l vody
400 g brambor
 houby
(mně momentálně došla zásoba sušených hub,
 takže jsem tentokrát použila čerstvé houbičky shimeji
čímž jsem polévku odsunula z Krkonoš
hoooodně směrem na východ :)))
 vy můžete použít třeba žampiony)
3 vejce
250 ml smetany ke šlehání
(nebo obyčejné smetany na vaření)
půlka menší cibule
máslo
sůl, drcený kmín, nové koření, bobkový list
cukr podle chuti
(na zjemnění kyselosti polévky, cca 1 polévková lžíce)
čerstvé sezónní bylinky: 
petržel, cibulové výhonky, řeřicha a pod. 




Postup:

 

Brambory oškrábeme, nakrájíme na kostičky
      a v osolené vodě uvaříme doměkka.
     
Cibuli nakrájíme najemno
 a osmahneme na troše másla do sklovata.
Požíváme-li čerstvé houby, taktéž je osmažíme na trošce másla. Pár kousků dáme stranou na finální ozdobení polévky. 
Kvásek rozmícháme ve studené vodě a za bedlivého dozoru a míchání přivedeme k varu. Osolíme a vhodíme 2-3 bobkové listy, půl lžičky drceného kmínu a cca 3 kuličky nového koření. Přidáme houby spolu s osmahnutou cibulkou. Společně vaříme do zhoustnutí.
Mezitím na máslo rozklepneme vejce, 
osolíme a mícháme do zdrcnutí.
Do polévky podle chuti přidáme cukr a sůl, necháme přejít varem a nakonec vlijeme smetanu ke šlehání. Vložíme uvařené brambory.
Do talíře nalijeme polévku, přidáme míchaná vejce a posypeme podle chuti bylinkami. Dozdobíme pár kousky hub.  




Kyselo bych podle sladkokyselé chuti zařadila do stejné skupiny jako kulajdu. Kupodivu chutná i naší velice vybíravé dceři... Před námi je doufejme posledních pár studených deštivých dnů, snad vám dnešní polévka nejen svou chutí, ale i barvami přinese trochu dobré nálady :) 





Pozn: Tento recept vznikl sloučením několika jiných receptů vypátraných na internetu. 

 

čtvrtek 2. února 2017

KVÁSKOVÉ VDOLKY S DOMÁCÍMI ŠVESTKOVÝMI POVIDLY ANEB LÉK NA ZIMNÍ TRUDOMYSLNOST




 Milé děti! Myslím, že mě všichni dobře znáte. 
A tak už jistě tušíte, že jsem tu dnes proto, abych zaútočila na vaše novoroční předsevzetí.  Jistě jste momentálně plni odhodlání, že ty vánoční kila prostě shodíte, před očima vizi detoxikace, cvičení, hubnutí, na internetu už jste prošmejdili všechny možné diety, v lednici máte jen květák a čtyři žampiony... Tak v tomhle vás prostě nemůžu nechat, uznejte. Z podobných věcí si totiž uženete maximálně raně únorovu trudomyslnost. A co potom s vámi, že.... A od toho jsem tady jááá, abych vás trochu rozveselila a hlavně inspirovala, co byste měli provést s tím načatým medvědem... ééé, vlastně rokem. Hubnutí si prostě nechte na březen, až ze země začnou lézt všechny ty zdravé zelené věci. Ale abychom se toho března ve zdraví dožili, musíme se co? Musíme se trochu rozveselit! A to se vám nepovede, když budete večer okusovat celerovou lodyhu. Radši se pojďte ještě trochu preventivně zakulatit, abyste vydrželi veselí až do března :)  .... Tu máte recept, neváhejte...


Ale teď vážně: 

 O čem že to tu mluvíme?

 
Spousta z vás už nějakou dobu peče z kvásku chleba...
 Občas se ale stane, že vám kvásek zbyde, co potom s ním?
 Po internetu koluje recept třeba na kváskové lívance, můžete zkusit kváskovou vánočku nebo panettone podle Maškrtnice... Mě ale honila mlsná na něco jiného: naše oblíbené vdolky. Ve špajzu se ještě pořád hrdinně skví armáda sklenic se švestkovými povidly od loňska (možná i předloňska), v lednici mi tibetská kefírová houba vyrábí kefír a tím pádem základ na domácí tvaroh, tak hurá do toho! 
Časově je tenhle recept rozložen na dejme tomu vdolky k víkendové večeři. 
Začněte okolo 9. ráno, a přibližně v 16 - 18 budete mít hotovo :)


 

A jak tedy na to?

 

Suroviny:


2 polévkové lžíce 
pšeničného nebo žitného kvásku
250 ml mléka
1 vejce
1 žloutek
420 g hladké mouky
 (nebo 200g hladké špaldové a 220 g hladké pšeničné)
2 polévkové lžíce rozpuštěného vlažného másla
1 - 3 polévkové lžíce cukru
povidla a tvaroh k podávání 





Postup:


  • Kvásek smícháme s 250 ml vlažného mléka a 200g mouky. Zakryjeme utěrkou a necháme 2 hodiny stát při pokojové teplotě na kychyňské lince. 
  •   
  • Přidáme rozpuštěné máslo, cukr, zbytek mouky, vejce a žloutek a vypracujeme hladké těsto, které se nechytá stěn nádoby. Zakryjeme utěrkou a necháme kynout, dokud nenabyde přibližně o třetinu (cca 5-7 hodin podle výkonnosti kvásku). 
  •  
  • Pracovní plochu potřeme olejem nebo máslem a tvarujeme malé kuličky o váze cca 50 g, které posléze zploštíme dlaní a uprostřed každé vytlačíme důlek (preventivní opatření proti zatékání povidel do rukávu:))).
  •  
  • Ve hlubší pánvi nebo hrnci rozpálíme cca 3 cm vysokou vrstvu oleje a vkládáme vdolky. Po vložení do oleje teplotu snížíme a smažíme zvolna (aby se upekly i uvnitř) po obou stranách dozlatova.
  •  
  • Hotové odložíme na papírovou utěrku, aby se zbavily přebytečného oleje.
  •  
  • Mažeme domácími povidly (švestkovými nebo hruškovými) a zdobíme sladkým tvarohem nebo šlehačkou. Nebo je jen obalíme ve skořicovém cukru.
    Z tohoto množství surovin se vám na konci vykutálí cca 15 vdolků.



    No já vím, zase nezhubnete :))) 
    A jak se mám? Radši se neptejte, musela bych se přiznat, že jsem za zimu zhubla 4 kg a cítím se teď SKVĚLE! Jenže to byste pak třeba nechtěli vyzkoušet tyhle vdolky... A to by byla FAKT škoda! 
    Tak dobrou chuť a netrudomyslněte :)