Jsem v pubertě. Už zase... Nebo ještě pořád? Nejsem si tak docela
jistá... A jak se to stalo? Moje malé miminko, které se narodilo před šestnácti lety, konečně dorostlo do věku, o kterém jsem snila v těch dávných strašidelných časech, kdy se vzbudila třeba i šestkrát za noc na krmení, ve dne mě proháněla tím, že odmítala spát, a abych se nenudila,
nechtěla pro jistotu ani papat. A když zrovna nebrečela a nedožadovala
se mé stoprocentní pozornosti, pozorovala mě očima bystrýma jako korálky; a její výraz jako by věstil, že to nebudu mít jednoduché.
Pak proběhlo pár let, které, když se tak ohlížím zpátky, jsem strávila v poklusu někde mezi obchodem, kuchyňským dřezem, domácími úkoly, žehličkou... Možná si někdo tyhle časy užívá, já asi nejsem ten správný mateřský typ, protože mi ty roky splynuly do docela pěkné rozmazané čmouhy, podobné, ve kterou se změnilo mé děťátko hned v okamžiku, kdy udělalo první krůčky... Teprve teď se občas sentimentálně kochám fotkami nádherné malé holčičky s culíčky...
Ale chcete slyšet pravdu? Neměnila bych!
Báječná spisovatelka Betty MacDonaldová ve své skvělé knize Co život dal a vzal popisuje pubertu svých dvou dcer. Jednu kapitolu nazvala: Posílám k vám Imogenu, přijedu si pro ni, až jí bude 30, což mimochodem považuju za úžasný způsob jak se vyhnout problémům přicházejícím s nástupem puberty u dítěte... A protože se k téhle knížce vracím celý život, tak trochu jsem se předem děsila i puberty svojí dcery.
A teď když ten čas přišel? Nechápu, ale je to všechno jinak. Jsme totiž v pubertě spolu. Obě věčně kontrolujeme, co je nového na FB, obě si píšeme se svými přáteli zprávy, často se spolu smějeme, půjčujeme si kecky a posloucháme Alanis Morissette....V chatu si posíláme smajlíky a používáme slova, která můj milý konzervativní muž nezná....
Dívá se na nás často chorým pohledem. Přesto stále tvrdí, že nás má rád :-D
Teenageři jsou rádi trochu trhlí, proto jistě pochopíte, když si dneska odskočím z české kuchyně, kterou jsem vám nabídla minule (české buchty), přes půl zeměkoule až do Indie.
Pak proběhlo pár let, které, když se tak ohlížím zpátky, jsem strávila v poklusu někde mezi obchodem, kuchyňským dřezem, domácími úkoly, žehličkou... Možná si někdo tyhle časy užívá, já asi nejsem ten správný mateřský typ, protože mi ty roky splynuly do docela pěkné rozmazané čmouhy, podobné, ve kterou se změnilo mé děťátko hned v okamžiku, kdy udělalo první krůčky... Teprve teď se občas sentimentálně kochám fotkami nádherné malé holčičky s culíčky...
Ale chcete slyšet pravdu? Neměnila bych!
Báječná spisovatelka Betty MacDonaldová ve své skvělé knize Co život dal a vzal popisuje pubertu svých dvou dcer. Jednu kapitolu nazvala: Posílám k vám Imogenu, přijedu si pro ni, až jí bude 30, což mimochodem považuju za úžasný způsob jak se vyhnout problémům přicházejícím s nástupem puberty u dítěte... A protože se k téhle knížce vracím celý život, tak trochu jsem se předem děsila i puberty svojí dcery.
A teď když ten čas přišel? Nechápu, ale je to všechno jinak. Jsme totiž v pubertě spolu. Obě věčně kontrolujeme, co je nového na FB, obě si píšeme se svými přáteli zprávy, často se spolu smějeme, půjčujeme si kecky a posloucháme Alanis Morissette....V chatu si posíláme smajlíky a používáme slova, která můj milý konzervativní muž nezná....
Dívá se na nás často chorým pohledem. Přesto stále tvrdí, že nás má rád :-D
Teenageři jsou rádi trochu trhlí, proto jistě pochopíte, když si dneska odskočím z české kuchyně, kterou jsem vám nabídla minule (české buchty), přes půl zeměkoule až do Indie.
Indická kuchyně je kuchyně pro závisláky, na to se připravte! Jakmile od ní jednou otevřete dveře, vyline se nenápadně ta pestrobarevná vůně koriandru, kardamonu, kurkumy, pískavice, římského kmínu, chilli, skořice a hřebíčku, zázvoru a česneku, CHAI ... A chytí vás nejenom za prstíček, ale daleko pravděpodobněji vám rovnou utrhne celou ruku. Ta vůně vás uchvátí, ta vůně vás pohltí, ta vůně vás prostě dostane na věky věků. A protože tomuhle ataku nemůže odolat asi nikdo, jistě také podlehnete a zapojíte další smysly... Zapojili jste? Vítejte v klubu, máte to na doživotí!
Dnes budeme indickou kuchyni jen tak lehce pošimrávat a pokoušet a zkusíme si jednu z těch jednodušších věcí.
Indický sýr PANEER
A jak tedy na to?
Suroviny:
Na výrobu sýra o váze cca 120 g budete potřebovat:
1 l čerstvého plnotučného mléka
1/2 skleničky citronové šťávy
(nebo bílého vinného octa)
máslo (nebo ghí)
česnek
mořskou sůl
chilli papričku
Mléko vlijeme do hrnce a opatrně přivedeme k varu.
Jakmile se začne vařit, odtáhneme hrnec z plotýnky a za stálého míchání vlijeme citronovou šťávu nebo vinný ocet. Zkoušela jsem obě varianty, ve finále je hotový sýr nakyslý a přišlo mi, že po citronu byl prostě jemnější chuti, proto uvádím citron jako první variantu. Mléko se začne vinou kyseliny srážet, přestaneme míchat a necháme asi 5 minut odstát. Posléze vlijeme do plátýnkem či bavlněnou plenou vyloženého cedníku (modernější mladší matky použijou například (čistou!) kuchyňskou utěrku). Necháme odkapat veškerou tekutinu (syrovátku). Pokud byste chtěli zmírnit nakyslost sýra, je možné v tomto bodě propláchnout jej pod tekoucí vodou. Hmotu v látce ještě pořádně vyždímáme, pokusíme se zformovat do kulata a přemístíme do do lednice, kde ztuhne. Pokud chceme mít jistotu, že udrží tvar, do lednice jej vložíme i s látkou, v které pobýval při překápání, zatížíme a necháme přibližně hodinu odpočinout.
Po ztuhnutí vyndáme z lednice, vybalíme a nakrájíme na kousky, které osmažíme na másle či ghí s trochou mořské soli, česnekem a chilli papričkou podle chuti. Hotový sýr můžeme přidat do curry nebo jím úplně nahradit maso v něm. Nám ale chutnal nejenom jako součást jídla, byl výborný i samotný jen s kořením či v kombinaci se zeleninou, například s grilovaným či pečeným lilkem (mňam!).
Pokud jej chcete uchovat déle, šup s ním po ztuhnutí zpět do vykapané syrovátky, uzavřete víkem a to celé strčte do lednice, kde sýr vydrží přibližně týden.
Super, tak já zas letím... Musím zkontrolovat FB!
A pak... Do další kuchyně :-)
Ty jo, ten je super!
OdpovědětVymazat:-) Dík, Popelko ;)
OdpovědětVymazat