středa 18. května 2016

TARTALETKY S VANILKOVÝM KRÉMEM A OVOCEM PRO "NOČNÍ ŽIVOČICHY"




 BAF! 

Jste mě nečekali, takhle brzo, přiznejte se! Ale já se cítila v posledních pár měsících jaksi podivně, občas až absurdně, můj život jako by se odehrával podle některé z knížek od Terryho Pratchetta. Často byl hodně k smíchu a občas velmi k zamyšlení; někdy mě i mrazilo... A občas mě za trest chňapnul za paty, skoro jako bych za sebou slyšela to strašidelně - komické tap tap tap tap tap kouzelného Zavazadla... (Mimochodem, to bych fakt moc chtěla mít. Není nad to mít každé ráno k dispozici dvě čisté a STEJNÉ ponožky :))) ...
 Ale teď najednou jako bych se probudila ze sna (nebo mě někdo z té knížky vyklepal, teď přesně nevím :)))
 a s trochou údivu a mírnou nostalgií se dívám zpátky, za něco jsem vděčná, něčemu se hodně divím...

 A tak jsem se z toho všeho nutně musela vyvařit, vyfotit a vypsat, tu mě prostě máte :)))

A co dělám právě teď?



Takhle si fotím o půlnoci :)
 

  Pořídila jsem si fotografické trvalé denní světlo; a od té doby mám nový noční sport. Ostatní nespavci navštěvují lednice, vaří si meduňku, polykají prášky nebo se jen převalují beze spánku ve svých postelích....
 Já mám svou noční ONE WOMAN SHOW. Na co hned nemyslíte?? :))) Je to prostě takhle: Rodina už si zvykla, že mě občas nachytá uprostřed totálního bezvládí, jak si cosi fotím; občas ani nevím, kolik je hodin nebo že už je čas na večeři či jiné jídlo, někdy ani nevím, co vlastně k té večeři bude :O Focení je pro mě relaxace, snění, pohádka, útěk z reality... V posledních letech mě už mnohokrát vytáhlo z deprese a beznaděje. Když se cítím nejsmutnější, nejopuštěnější, když mám pocit, že na mě zapomněl celý svět... Podívám se skrz hledáček svého nikonu a hned vidím všechno jinýma očima :) Díky novému světlu teď můžu fotit, kdy se mi zachce. Třeba právě v noci, když nemůžu spát, protože mám hlavu plnou neposlušných myšlenek... 

Na nespavost ale určitě pomáhá i sladké (takové teplé mléko s medem, například),
 to dnešní navíc i lahodí oku svými barvami.
 Upečte si se mnou ovocné tartaletky. A až v noci nebudete moct spát... Foťte.
 Anebo mlsejte :)




A jak tedy na to? 

  

Suroviny (na cca 20 tartaletek o průměru 6 cm):

 

Těsto: 

 

250 g hladké mouky
1 celé vejce
125 g másla pokojové teploty
125 g moučkového cukru

   

Krém:

 

250 ml  mléka
1 sáček vanilkového pudinku s pravou vanilkou
4 polévkové lžíce cukru krupice - do pudinku
1 polévková lžíce rumu
250 g másla
50 g cukru krupice (nebo podle vlastní chuti)



 

Postup: 

 

Těsto:

 

Smícháme mouku, změklé máslo, moučkový cukr a vejce a zpracujeme v hladké těsto. (Těsto je možné zpracovat i v kuchyňském robotu.) Odložíme na cca 30 minut do lednice. Poté těsto vyndáme a plníme jím formičky na košíčky nebo tartaletky - já použila formičky o průměru 6 cm. Těsto je mastné samo o sobě, není tedy nutné formičky vymazávat, do každé natlačíme kousek těsta a upěchujeme, dno propícháme několikrát vidličkou a vložíme do trouby vyhřáté na 180°C. Když začnou okraje zlátnout (po cca 10 minutách), vyjmeme je a necháme trochu zchladnout, poté z formičky lehce vyklepneme. (Nenaplněné košíčky se dají napéct do zásoby a zmrazit. )

Krém: 

 

Do hrnce nalijeme 200 ml mléka, na dno nasypeme krupicový cukr a přivedeme k varu (pokud cukr nasypeme do studeného mléka a nebudeme ho míchat, během postupného zahřívání zabrání připálení mléka). Do zbylých 50 ml mléka nasypeme pudinkový prášek a důkladně jej rozmícháme, posléze nalijeme do vroucího mléka a za stálého míchání necháme přejít varem. Hotový pudink necháme za občasného míchání vystydnout (míchání zabrání vytvoření škraloupu, pokud by se přesto vytvořil, před dalším zpracováním jej odstraňte).
Změklé máslo vyšleháme s cukrem, posléze postupně zašleháváme vychladlý pudink - pudink i máslo by měly mít přibližně stejnou teplotu, aby se krém nesrazil. Hotový krém odložíme na chvíli do lednice, aby trochu ztuhnul. Poznámka: Chceme-li krém ještě vanilkovější, svaříme mléko na pudink s luskem pravé vanilky.

Dokončení: 

 

Krém naplníme do zdobičky a nastříkáme do košíčků.
 Nahoře ozdobíme ovocem podle vlastní fantazie.
Tartaletky jsou nejlepší, když se nechají v chladu rozležet.




Co dodat? Dnes jste se asi moc nezasmáli, nevíc na mě ještě prasklo, že mám ráda sci-fi a fantasy, docela dost sním (od slova SNY, dodávám pro jistotu :)), občas si smutním, často se  nahlas směju a nikdy nemám doma vzorně uklizeno. Někdy mám navařeno, někdy ne.

 Ale dokonalost je nudná, myslím, co říkáte, hmmm? 
Podle mě je jen pro lidi bez fantazie... A to vy určitě nejste ;)






2 komentáře:

  1. moc pekne! mohla bych pozadat o vice informaci k tomu "dennimu svetlu"? sama pecu prevazne v noci a denni svetlo nestiham... rada by se hodila. diky moc a hezke dny!

    OdpovědětSmazat
  2. Dobrý den, Andreo :)
    Jde o tzv. stálá nebo denní fotografická světla, která produkují světlo o teplotě cca 5500K, což je hodnota denního světla. Jejich použití umožňuje v interiéru fotit za podmínek velmi podobných dennímu světlu. Viz např. zde: https://www.4studio.cz/sestavy-trvalych-svetel
    Další možností jsou studiové blesky, ale mně trvalá světla "sedí" víc. Díky za pochvalu, přeju fajn čas a to tolik potřebné dobré světlo!

    OdpovědětSmazat