MÁSLOVÝ CROISSANT PODLE FRANCOUZSKÉHO MISTRA

Nevím, jak jste na tom byli v dětství vy, ale...

JÁ JAKO DÍTĚ jsem se nemohla dočkat, až vyrostu, budu velká a dospělá a konečně budu moct dělat jen to, co budu chtít. Žádné otravné povinnosti, budu žít ve svém bytě bez rodičů a jen chodit do práce, což v mých dětsky naivních představách obnášelo nějakou lehce nenáročnou činnost, která mě bude děsně bavit a zabere mi jen malý kousek dne. Po pár hodinách této práce pak zabouchnu její pomyslné dveře a bezstarostně odskotačím do víru zábavy... A navíc mi za to ještě dají peníze! A po návratu domů na mě nebude čekat ten otravný lísteček s každodenním seznamem povinností: vyluxovat, umýt nádobí a vynést koš.

Každého člověka ovšem časem dostihne krutá realita: dospěje...

JAKO DOSPĚLÁ: Do školky bych šla HNED a ani by mě nemuseli podplácet lentilkami. Po obědě bych zcela dobrovolně upadala do nejméně hodinového bezvědomí. Byla bych vděčná za JAKOUKOLI práci, obvzláště ve vybraných životních obdobích, například tehdy, když se můj život smrsknul na pouhé maminkování (no ano, vím, že je to ta nejzáslužnější práce, ale zkuste si to - pár let nedělat vůbec nic jiného). A když už jsem zrovna nějakou práci měla, většinou to nebylo  tančení mezi květinami, ale náročná práce, občas i fyzická (když tedy pominu ten úžasný rok v antikvariátu), po které jsem se dost často zcela vyčerpaně doplazila domů vyždímaná jako citron (většinou ve večerních hodinách). Co bych tehdy dala za lísteček s pouhými třemi krátkými položkami... Často jsem nostalgicky vzpomínala na školní roky a dlouze přemýšlela, jaké klady vlastně přináší dospělácký život.

I z těchto důvodu jsem si letos dopřála malé cestování v čase; vrátila jsem se na pár měsíců do školy. Vstávám radostně a do školy se těším! Spolužáci, učebnice, zápisky v sešitě, to vše mě aspoň na chvíli přeneslo do dětských časů. Jen mám tu výhodu, že už mám tu dospěláckou pracovní zkušenost - a o to víc si to užívám :-) 

A protože každému školákovi se ráno z domova odchází veseleji s pořádnou snídaní v břiše, mám tady pro vás jednu vzorovou... Upečte si se mnou máslový croissant podle francouzského mistra cukráře Marca Le Breton (zdroj: Apetitonline). Před vlastním pečením doporučuji zhlédnout tento videorecept s podrobným postupem na stránkách Apetitu.

A jak tedy na to?

 

Suroviny:

Na 12 - 15 ks budete potřebovat: 

600 g vody
1 vejce
15 g droždí
1 kg hladké mouky
20g soli
100 g cukru krupice
250 g kvalitního másla

Postup:

 

1. Do mísy kuchyňského robota nalijeme vlažnou vodu, přidáme cukr, rozdrobíme droždí, přisypeme 1 kg hladké mouky a navrch nasypeme 20g soli. Suroviny v robotu necháme na 1. rychlost promíchat, poté přepneme na 2. rychlost a necháme zpracovat 7-10 minut. 

2.Těsto vyndáme z nádoby robota, vytvoříme z něj pravidelný bochánek, ten zabalíme do potravinářské fólie (já těsto zavřela do umělohmotného potravinářského boxu) a necháme 1 hodinu odstát při pokojové teplotě.

3. Těsto odložíme přes noc do lednice. Pozor, pokouší se z fólie či boxu uprchnout, myslete na to a buď ho i s fólií vložte ještě do mísy, případně něčím zatěžkejte víko od potravinářského boxu, abyste útěku zabránili (já zapřela víko kostkou másla).

4. Vyndáme/vybalíme těsto a rozválíme je do čtverce.

5. Teď přichází obtížná a komická část, kdy se snažíte kostku másla roztlouct či rozválet na placku, kterou pak položíte na kynuté těsto, přehnete přes máslo rohy a tím je vlastně do těsta "zabalíte". Pokud vám postup není zcela jasný, doporučuji znova výše zmíněné video.

6. Těsto rozválíme na obdélník a posléze podélně přeložíme na třetiny. Zabalíme do fólie a odložíme na 30 min. do lednice.

7. Těsto rozválíme na obdélník a posléze podélně přeložíme na třetiny. Zabalíme do fólie a odložíme na 30 minut do lednice.

8. Těsto rozválíme na obdélník a posléze podélně přeložíme na třetiny. Zabalíme do fólie a odložíme na 30 minut do lednice.

9. Přichází okamžik, kdy už nesvedete myslet na nic jiného než na croissanty a těsto :))) Nebojte, už to nebude dlouho trvat.

10. Těsto si rozdělíme na dvě poloviny, z každé vyválíme obdélník cca 20 cm široký a cca 30 cm dlouhý.

11. Krájíme trojúhelníky se základnou okolo 7-10 cm, o délce cca 20 cm. Každý kousek by měl mít okolo 70 g.

12. Každý trojúhelník stočíme od základny po špičku ( v tento okamžik je možné croissanty plnit - džemem, čokoládou, nutelou... Počítejte ovšem s tím, že každá náplň croissant uvnitř trochu rozmáčí. Moje zkušenost praví, že je lepší si upéct croissanty neplněné a džemem či čímkoli jiným je potírat až upečené. Rozhodnutí je na vás.)

13. Stočené croissanty odložíme na plech s pečícím papírem a necháme ještě cca 1 hod. odpočinout.

14. Přibližně 15 minut před uplynutím času na odležení si zapneme troubu na 200°C.

15. Croissanty důkladně pomašlujeme vajíčkem, vložíme do trouby a pečeme okolo 10 minut nebo prostě dozlatova.

 Správný croissant má být na povrchu zlatý a křupavý, uvnitř měkký. Těsto v tomto receptu je spíše sladší, proto není vhodné pro slané náplně a pomazánky. Ale s máslem, marmeládou či nutelou si opravdu pochutnáte... 
V mém případě se sklenicí lemon curdu a šálkem turecké kávy, na sluncem zalitém balkoně, s učebnicí o fotografování po ruce, poblíž školní sešit na poznámky.
 Poslouchám typické zvuky přicházejícího léta: okolo létající rorýse... 


Přeju vám krásné jarně - letní dny! :-)