pátek 9. ledna 2015

RATATOUILLE - MOJE ZIMNÍ FRANCOUZSKÉ SLUNCE




Čas oponou trhnul a máme tu zase leden. Nevím jak vy, pro mě každoročně přesně 1. ledna končí zima a začíná páté roční období: jarovyhlížení. 1. ledna už mívám plné zuby zimy, čvachtanice, holých stromů a mizerného světla na focení. Vyhazuju vánoční dekorace, likviduju stromeček a cokoli s jehličím nahrazuju květináči s rychlenými kvetoucími rostlinami. Ignoruju, že za oknem padají podivné mokré a studené věci a i v kuchyni mě to svádí vařit jídla plná zeleniny, barev a vitamínů. Náhle dostávám chuť uklohnit si něco stráááášně zdravého, lehkého, jemňounkého a decentní chuti, něco, po čem se budu cítit jako pírko a zaručeně nepřiberu ani gram. Protože je to skoro stejně nemožné jako vymyslet perpetuum mobile, není podobných jídel mnoho... Ale přece! 
Jedním z nich je dozajista francouzské lečo neboli ratatouille. Nadšení z tohoto jídla nesdílím sama, vzpomeňme na stejnojmenný animovaný film o  vařícím krysákovi, který jím oslnil známého gastro kritika; a recept na ratatouille nezanechal chladnou ani světoznámě proslulou Julii Child, která jej zahrnula do své kuchařky Umění francouzské kuchyně. Jíst či nejíst? Oč tu vlastně běží? Jde o zdánlivě jednoduchou, chuťově však geniální kombinaci několika druhů zeleniny, olivového oleje a koření. A kdyby se vám klasická podoba zdála pořád ještě příliš složitá, přesně podle výroku šéfkuchaře Auguste Gustoeau z filmu Ratatouille, že vařit může opravdu každý, jsem tenhle jednoduchý recept ještě tak trochu poupravila a zjednodušila. Prostě přesně pro vás.
Namítáte, že je trochu praštěné vařit si ratatouille v lednu, když na trhu je pouze nanicovatě se tvářící zelenina ze supermarketu? Ale jděte, jistě jste v létě byli pilní jako včelky a nadúrodu rajčat a paprik si mrštně zmrazili. A teď, v třeskuté zimě, (pardon, v jarovyhlížení!), v záchvatu nostalgie prošmejdíte mrazák... A objevíte poklad! No, a pokud jste byli lenoši, nebo vám úrodu sežral ten ošklivák španělský slimák, budete muset vyrazit sklízet mezi supermarketové regály. Ostatně i koupená lednová bledulová zelenina vašemu tělu poskytne víc než obvyklé uhlohydrátové bomby...  A  výsledná úžasná zeleninová rozmanitost a barevnost vám pohladí tělo a duši zhuntované svátečním radovánkovými žranicemi.

 Poznámka pro lilkožravce: ZBYSTŘETE! OBSAHUJE LILEK!




Věděli jste? 


Ratatouille (vyslovováno [ratatuj]) je tradiční francouzský zeleninový pokrm, připravovaný zejména v okolí města Nice. Jméno pochází z okcitánského slova ratatolha, což znamená míchaný pokrm. V Katalánsku je podobný pokrm nazýván xamfaina a na Mallorce tumbet. Ratatouille je většinou servírováno jako příloha k masu nebo jinému jídlu, někdy je podáváno i samostatně, většinou s chlebem, či bílým pečivem.
K základním ingrediencím patří rajčata, česnek, papriky, cibule, cuketa, lilek a koření (zejména bazalka, majoránka, tymián apod.), je ale možné použít i celou řadu další zeleniny nebo si směs namixovat podle svojí chuti. Ohledně způsobu přípravy se názory liší, někdy se prostě všechny ingredience smíchají dohromady a upečou, někteří kuchaři preferují to, že se část zeleniny nakrájí na kostičky a různě navrství a z druhé části (většinou rajčata, cibule, česnek, případně ještě olej apod.) se připraví jakási omáčka a pokrm se pak upeče s ní. Pravdou však je, že se správně má zelenina nakrájet na kolečka a vrstveně ukládat na pekáč/plech a zapéct - zdroj: Wikipedie.


A jak tedy na to?


V mojí verzi ratatouille se nacházejí tyto

  Suroviny:

 













a dále:

olivový olej
sůl
směs koření na ratatouille či provensálské bylinky (výborné seženete tady
nebo čerstvý rozmarýn a tymián
v originální verzi je ještě cibule, mně v ratatouille nechybí, vy si jí dodejte ad libitum



 

Postup

Je následujíci: všechnu zeleninu dobře omyjeme a nakrájíme. Cuketu a lilek na tenké plátky (asi 3-5 mm silné). Papriky na kostky nebo proužky. Lilek můžeme nechat takzvaně vypotit, tedy nakrájená kolečka osolit a nechat pustit vodu, kterou pak důkladně vysušíme papírovým ubrouskem - zabráníme tak pozdějšímu nadměrnému nacucání olivovým olejem. Na pánev nalijeme olivový olej a vkládáme samostatně jednotlivé druhy zeleniny, které jen rychle osmahneme a vyjmeme, v tomto pořadí: papriky (nasají nejméně oleje), případná cibule, cuketa a nakonec lilek. Na závěr vrátíme do pánve všechnu předsmaženou zeleninu, osolíme, okořeníme, přihodíme na čtvrtky nakrájená malá rajčátka a jen rychle společně osmahneme, aby rajčata trochu povolila a změkla. Poznámka: koření do pánve přidejte opravdu až v poslední fázi smažení. Jinak by se vám mohlo stát, že dlouhým smažením kousky koření zčernají a zhořknou... V originální verzi, například dle receptu herečky Chantal Poullain, se zelenina posléze ještě dusí s bílým vínem, mně chutná tato al dente verze. Směs můžete jíst samotnou, například s bagetou, anebo přiložit k libovolnému masu (když to teda nemůžete přežít bez masa, dejte si k tomu třeba angus steak, nooo...!)
 Někteří barbaři (opravdu po mně nechtějte, abych jmenovala některé konkrétní členy své rodiny!) si navíc povrch zeleniny sypají oblíbeným druhem sýra...

Hezký a klidný rok 2015!



Žádné komentáře:

Okomentovat